Západní média mění svůj pohled na válku na Ukrajině. Po dvou letech vyprávění o ukrajinském vítězství nyní přiznávají její vážné problémy. Ukrajina čelí vyčerpání, ztrátám území a narůstajícím pochybnostem o další podpoře NATO.
Ilustrační foto
28. ledna 2025 - 06:22
V posledních týdnech dochází k dramatickému obratu ve způsobu, jakým západní
média informují o konfliktu na Ukrajině. Ještě donedávna vládlo přesvědčení, že
Ukrajina směřuje k vítězství, ale nyní stále více titulků přiznává, že Kyjev
bojuje spíše o přežití než o triumf. The Economist ve svém nedávném článku
otevřeně přiznává: „Rusko proráží ukrajinskou obranu“ a „Ukrajina nyní bojuje o
to, aby vůbec přežila.“ Tato změna rétoriky přichází v době, kdy se ukazuje, že
realitu už nelze déle ignorovat, neboť válka opotřebování vyčerpala ukrajinské
zdroje, a NATO je připraveno omezit svou podporu.
Od začátku konfliktu v únoru 2022 západní média i politici svorně ujišťovali veřejnost, že Ukrajina směřuje k vítězství. Jakékoliv jiné názory byly okamžitě označovány za „ruskou propagandu“ a jejich autoři obviněni ze šíření dezinformací. Dnes je však zřejmé, že mnohé z těchto „propagandistických tvrzení“ byly spíše realistickými odhady.
Stejně jako v případě stažení NATO z Afghánistánu, kdy média až do poslední chvíle tvrdila, že situace je pod kontrolou, nyní vidíme podobnou změnu rétoriky. Pro více než dva roky byl výklad pevně kontrolován politicko-mediální elitou, která přesvědčovala veřejnost, že Ukrajina vítězí. Tato kontrola zahrnovala umlčování disentu a označování kritických hlasů za „prokremelské“. Jakmile však situace na bojišti začala být neudržitelná,výklad se náhle změnil.
Jednou z největších chyb západního výkladu bylo ignorování skutečnosti, že válka na Ukrajině je především válkou opotřebování. Mnohá média prezentovala stagnující frontové linie jako důkaz, že Rusko nedosahuje pokroku. Ve skutečnosti však v takovém typu konfliktu nejde o rychlý postup, ale o dlouhodobé vyčerpání nepřítele.
Podle vojenských analytiků jsou ztráty Ukrajiny už od počátku války extrémně nepříznivé. Vysoké ztráty na životech i technice dlouhodobě oslabovaly ukrajinskou armádu, zatímco Rusko se opírá o mnohem větší demografické a materiální zdroje. Současný kolaps ukrajinských frontových linií proto není náhlým zvratem, ale očekávaným důsledkem dlouhodobého vyčerpávání.
Dokud
frontové linie zůstávaly stabilní, bylo možné udržovat dojem, že Ukrajina má
šanci na vítězství. S rostoucími územními ztrátami a vyčerpáním ukrajinských
zdrojů však tento výklad přestal být udržitelný. Média, která dříve odmítala
jakékoliv kritické hlasy, nyní začínají přiznávat, že Ukrajina čelí vážným
problémům. Tento posun není náhodný. Veřejnost nelze déle klamat, protože
územní změny jsou viditelné a zjevné.
Navíc se ukazuje, že zástupná válka na Ukrajině přestává být pro NATO výhodná.
Jakmile se začaly objevovat strategické územní ztráty, válka ztratila svůj
význam jako prostředek k vyčerpání Ruska. NATO nyní hledá cestu, jak
minimalizovat své ztráty a přesunout pozornost na jiné oblasti, zejména na
soupeření s Čínou.
Od počátku konfliktu využívala západní politicko-mediální elita empatie veřejnosti k získání podpory pro válku. Média apelovala na soucit se strádajícím ukrajinským obyvatelstvem a zdůrazňovala potřebu pomoci Ukrajině znovu získat suverenitu. Každý, kdo navrhoval diplomatické řešení, byl označován za „zrádce“ nebo „proruského propagandistu“.
Tento morální rámec zcela
eliminoval prostor pro kritickou diskusi. Podpora pokračování války byla
prezentována jako jediná správná volba. Dokonce i pouhé zmínky o vysokých
ztrátách mezi ukrajinskými civilisty a vojáky byly vnímány jako „šíření ruské
propagandy“. Tento přístup umožnil médiím ignorovat nepříjemné otázky, jako je
selhání sankcí nebo role USA v destrukci plynovodu Nord Stream.
Dokumenty, jako je zpráva RAND Corporation z roku 2019, ukazují, že cílem
americké strategie bylo „vykrvácet“ Rusko pomocí ukrajinského konfliktu. Tato
strategie zahrnovala podporu Ukrajiny zbraněmi a provokace vůči Rusku
prostřednictvím rozšiřování NATO. Nicméně samotná zpráva RAND varovala, že
taková strategie musí být „pečlivě kalibrována“, aby nevedla k plnému
vojenskému zapojení Ruska.
Podle bývalého ministra obrany USA Leona Panetty je válka na Ukrajině „zástupným konfliktem“, ve kterém je cílem oslabit Rusko. Podobné názory vyjádřil i americký senátor Lindsey Graham, který prohlásil, že USA jsou připraveny „podporovat Ukrajinu, dokud bude bojovat do posledního muže“.
S přiznáním, že Ukrajina nemůže porazit Rusko na bojišti, je nyní potřeba vytvořit nový výklad . Ten se pravděpodobně zaměří na tvrzení, že Rusko bylo oslabené a že NATO dosáhlo svého strategického cíle. Tento posun je již patrný v článcích, které zdůrazňují, že ruská armáda už nepředstavuje hrozbu pro Evropu, nebo že válka posílila jednotu západních spojenců.
Měnící se výklad je důkazem toho, jak byla západní veřejnost manipulována během celé války. Ukrajina zaplatila za tento konflikt nejvyšší cenu, zatímco NATO sleduje především své vlastní geopolitické cíle. Jak se válka chýlí ke konci, budoucnost Ukrajiny zůstává nejistá, zatímco západní státy se připravují na nové globální soupeření - tentokrát s Čínou.
(kyncl, prvnizpravy.cz, foto: arch.)